| Rohatka ozdobná |
 |
Latin: |
Ceratophrys ornata |
| Výskyt: |
Největší rozšíření v jihovýchodní Argentině, ostatní druhy rohatek pak v celé jižní Americe. |
| Biotop: |
Travnaté bažiny v nížinách, vlhké tropické lesy. |
| Věk: |
|
| Ikony chovu: |
Připravuje se |
|
Rohatka ozdobná je dosti zavalitá žába celkové délky zhruba 12 cm. Má velikou hlavu s pořádně velkou tlaminou.
Typické jsou rohovité výrůstky nad očima. Zbarvení je značně variabilní, umocněné ještě síťovou kresbou.
Mohou být v zeleném tónu, v barvách do oranžovozelena, do hnědozelena, s černým či hnědozeleným síťováním.
A aby toho nebylo málo vyskytují se i albinoti v různé škále krémové, žluté i oranžové barvy se světlým síťováním.
Břišní strana je celkově světlejší a skvrnitá.
|
V přírodě se žáby zahrabávají do podestýlky a čekají na kořist, takže pro ně zvolte tropické terárium
s větší plochou dna např.: 50 x 40 x 35 cm (d x š x v). Teplota přes den 25 - 28°C, v noci 20 - 22°C,
vlhkost 80 - 90%. Jako substrát může být asi 10-ti cm vrstva rašeliny smíchané s říčním pískem nebo použijte
molitan. Na vršek vrstvy můžete dát kousky mechu. Podestýlku je nutné udržovat stále vlhkavou, né však mokrou.
Do prostoru můžete umístit rostlinku Scindapsus pictus (vhodná do vlhka) nebo
Epipremnum pinnatum (nenáročná).
Nádržka s vodou je důležitá pouze v době rozmnožování,
kdy jsou na dno odkládána vajíčka. Samička jich dokáže naklást i 300. Žáby jsou navzájem agresivní a
mohou se napadat, proto je lepší
chovat jen jednoho jedince v ubikaci a připouštět pouze při rozmnožování. Stimulem může být snížení
teplot i vlhkosti, roli však hraje více faktorů, neboť rozmnožení rohatek je v domácím chovu velmi
ojedinělé. Zdaří-li se, líhnou se pulci zhruba do pěti dnů, jsou velmi draví a kanibalští je nutné
je umístit jednotlivě. Rovněž i dospělci jsou kanibalové. K metamorfóze žab dojde zhruba v osmém týdnu. |
V přírodě rohatka sežere co jí příjde do cesty. Za pomoci zadních nohou se bleskurychle zahrabe do substrátu
a pouze s vyčnívající hlavou čeká na kořist -
různý hmyz, obojživelníky, drobné plazy, malé ptáky a hlodavce.
Podávejte z pinzety cvrčky, sarančata, zophobasy, jednodenní kuřata, holata myší i potkanů, myši,
kousky hovězího srdce. Pulcům pak nitěnky, komáří larvy, kousky rybího masa či hovězího srdce.
|
|
Na žáby se rukou nesahá, aby nedošlo k poranění pokožky. Pokud je nutné obojživelníka přemístit použijte
plát vlhkého molitanu, do kterého žábu zabalíte. Rohatky nejsou jedovaté dokáží však dost bolestivě
kousnout, mají zubovité výčnělky a dokáží řádně stisknout.
Než tak učiní, protivníka se snaží zastrašit. Hvízdají a malými přískoky se snaží o kousnutí. |
|
Jsou velmi choulostivé na poranění kůže a infekci. Kvůli hygieně se osvědčil jako podklad vlhký molitan.
|
|
