| Králík
domácí |
 |
Latin: |
Oryctolagus domestica |
| Výskyt: |
|
| Biotop: |
|
| Věk: |
4 - 6 let i víc.
|
| Ikony chovu: |
Připravuje
se |
|
Byl
vyšlechtěný z králíka divokého(Oryctolagus cuniculus). S domestikací
započali Féničané kolem r. 1 100 př. n. l. Taky Římané se věnovali
chovu králíků. Postupem času vznikly plemena rozličnných barev, kvalit
srsti i velikostí. Na venkově je rozšířený chov králíků klasických, v
bytech jsou převážně chovaní králíci zakrslí jako mazlíčci. Jsou to vhodní
chovanci pro děti. Jsou krotcí, přítulní, dají se snadno
ochočit.
|
|
Můžete použít terário, klec nebo
dřevěnou bednu. Výška stačí 40 cm, plocha dna zhruba 1m2. Ubikaci dejte na
suché teplé místo. Nesmí stát na přímém slunku a ani na podlaze. Králíka
ruší otřesy chůze. Na dno použijte hobliny, kukuřičnou podestýlku nebo
seno. Na vodu dejte těžkou kameninovou misku nebo napaječku. Keramickou
misku na krmení.
|
|
Krmte
střídmě ráno a večer. Dávejte jetel, vojtěšku, pampelišku, v zimě seno,
různé obilninové směsky, šrot, tvrdý chleba, mrkev, jabka, ovocné větve.
|
|
Králíka můžete zvedat za uši a hřbet
nebo jenom za hřbet. Ochočený vydrží v náručí se do nekonečna hladit.
Můžete ho pustit volně po bytě a za dozoru může pobíhat i
venku.
|
|
Jsou náchylní k různým chorobám a proto
je dobré nechat preventivně dvakrát do roka vyšetřit trus u veterináře.
|
|
