Pan Romana Gadas poslal jak fotky tak i malé povídání o chlupatém příteli.
Na případné podrobnější informace Vám rád odpoví rowan@raz-dva.cz
Bárta nám dovezli asi tříměsíčního lidé z Jihlavy.Bylo to takové ne zrovna hezky vypadající zvířátko, kdy hlava byla
větší než tělíčko, ale hned od mala to byl mazel a tulil se k nám kdy mohl a držel se nás jako klíště.Je mezi námi hodně lidí,
kteří mývala měli, ale vzhledem k jeho nezkrotnosti ho museli dát pryč a všichni mi dají určitě za pravdu, že po roce to mezi
námi a Bártem bylo, kdo z koho. Absolutně nezvládatelné zvíře, v třípokojovém bytě si dělal, co chtěl a doslova nás bral,
jako že my žijeme s ním. Vždy jsem byl proti fyzickým trestům, ale u Bárta jsem musel udělat vyjímku,
očas mu jedna přilítla, jenže on se tvářil, jakože nic. Až jednou, sledovali jsme v televizi pořad o medvědech,
těch velkých a mimo jiné tam byla ukázána výchova malých medvíďat od mámy medvědice. Aplikovali jsme to tak i s Bártem a světe div se,
do půl roku se změnil k nepoznání, byl to zase ten náš mazel. Začal jsem si víc všímat jeho zvuků a všemožných postaveních a
při hraní s ním jsem ho začal napodobovat, jak zvuky, tak i chování, výhružné postoje, spřátelený postoj a dokonale to mezi
námi funguje, připadá mi to, jako by mě bral jako velkého mývala. Baští všechno, co mu přijde pod nos, od ovoce, zeleninu až po maso,
granule, ovšem nejraději má to, co si šlohne, má děsně nenechavý pracky. A jelikož celá rodina rybaříme, chodí s námi i na ryby
a miluje syrové rybičky. |
