| Myš zebrovaná |
 |
Latin: |
Lemnicsomys
barbarus |
| Výskyt: |
Obývá střední
až severní Afriku (Keňa, Zair, Tanzánie, Maroko, Sůdán).
|
| Biotop: |
Nížiny, horské lesy i louky. Staví
si hnízda nad zemí z rostlinných částí, nebo osidluje nory jiných
hlodavců. |
| Věk: |
Myši zebrované se dožívají 2 - 3
let. |
| Ikony chovu: |
Připravuje
se |
|
Hezky
vybarvená myš veliká
10 - 14 cm má na hřbetě žlutošedé a tmavěhnědé proužky, které se
střídají. Ocas řídce pokrytý černými chlupy má zhruba stejně
dlouhý jako tělo. Bříško je žlutavé. Tyto myši nejsou společenské,
samečci jsou mezi sebou nesnášenliví. Ideální je chov v
párech.
|
|
Prostorné terárium, minimální
velikost 60x60x60 cm, suché
a dobře větrané, dokonale zakryté (v ohrožení velmi dobře skáčou).
Na dno se hodí jemný písek, hobliny, jemná kukuřičná podestýlka. Vhodné
je umístit i kameny. Myškám poskytneme i seno ke stavbě hnízda,
různé úkryty (květináč, kokosovou skořápku), ovocnou větvičku na
okusování. Prostor můžeme i rozčlenit plošinkama nebo silnějšíma
větvema.
|
|
Obilí, slunečnice, travní
semena, zelenina, oříšky, ovesné vločky, tvrdý chleba. Jsou převážně
zrnožravé. Občas můžou dostat dětské piškoty a hmyz. Krmnou dávku volit
opatrně, aby myši netloustly.
|
|
Provádíme
opatrně, pomalu a neuspěchaně, protože
myši zebrované při vyrušení
zbrkle pobíhají a skáčou a dlouho trvá než se uklidní.
Při uchopení za ocas se z něho svlékne část kůže. Zranění
se zhojí dobře, ale postižená část ocásku odumře. Myším tento handicap
v dalším životě nijak nevadí. Při klidném zacházení
zkrotnou a naučí se přijímat jídlo z ruky
chovatele.
|
|
Jednou za čtrnáct dní posypte jídlo
vitamínama.
|
|
Samečci mají viditelné genitálie.
|
|
