Jaro a zahrada - každému se vybaví jiná představa. Ten kdo je příznivcem našich opeřenců jistě uvítá pár tipů jak je přilákat. Právě v jarním období zahradnických činností můžete začít s úpravami pro ptáky.

Ne všichni ptáci hnízdí v budkách či stromových dutinách, kosi, pěnkavy, budníčci, pěnice, drozdi a další si hnízda v našich zahradách staví bez naší pomoci. Pro zvýšení druhové pestrosti postačí poskytnutí vhodného hnízdiště a dostatečná potravní nabídka. Obě kritéria může splnit živý plot sestavený z vhodných křovin.

Máte-li méně místa, počítejte s pravidelným sestřiháváním a při založení živého plotu volte správný druh dřeviny a spon mezi sazenicemi. Na malém prostoru vysazujte rostliny v jedné řadě. Jednořadou výsadbu zvolte i ke staršímu plaňkovému či drátěnému plotu a nechte ho prorůst.

Na malé zahradě mohou být jehličnany sesazené 40-50 cm od sebe, listnáče 30-40 cm s komolým sestřihem na šířku 50-70 cm.

A jaké druhy zvolit? Z jehličnanů se nejlépe hodí rezav a tis, z ostatních pak ptačí zob, dřín, hloh, habr a babyka.

Jehličiny snesou sestřih kdykoliv během roku, ovšem s ohledem na ptáky je sestřihávejte mimo hnízdní období a to od srpna do února.

Listnaté dřeviny se tvarují v době vegetačního klidu od listopadu do února.

Velikou chybou je tvarování plotu krychlovým nebo obdélníkovým řezem. Spodní větve nemají dostatek světla a vláhy, špatně se olisťují, odumírají a plot během let zřídne a přestane plnit svůj účel.

Nesprávný tvar řezu.

Vhodně zvolený řez lichoběžníkového tvaru zaručuje dostatek světla a vláhy i spodním větvím. Takovýto plot je dostatečně hustý už od kořenů a neudrží se v něm plevel.

Správný tvar řezu.

Po prořezu jehličin, ovocných stromků či kěřů nechejte trochu klestí jen tak na hromádce někde v rohu zahrady. Uděláte tak radost červenkám, pěvuškám, střízlíkům, kteří v ní naleznou úkryt a také potravu v podobě hmyzu. Upravit můžete i volně rostoucí keře se slabýma, dlouhýma výhonkama a to vhodným občasným sestřihem a nebo jednotlivé větvičky svažte k sobě ve výšce 1-2 m.

Konopky, kosi, drozdi hnízdí brzo na jaře a můžete pro ně zhotovit hnízdní kapsy, nejlépe z borových větví, asi 1 m dlouhých (drží dlouho jehličí). Větve uvaže na závětrnou stranu kmenu dole i nahoře a pěstí vytvarujte prostor potřebný pro hnízdo. Aby ptáky v umělých kapsách nenapadli predátoři zabezpečte je drátěným pletivem, velikost ok volte zhruba 3 cm a hnízdní kapsy jím potáhněte.

Nemáte-li ve svém okolí přirozené zdroje vody je dobré vybudovat na zahradě ptačí napajedlo či koupelničku. I malou vodní plochu budou ptáci hojně využívat, ale voda musí být často měněná.

Vodní prvek ve své zahradě můžete zhotovit téměř z čehokoliv. Někomu postačí větší, mělká plastová nádoba zapuštěná jednoduše do země nebo starší hliníková vanička pro kachny, rovněž zapuštěná do země a třeba obložená kamenama. Postačit může i starší pneumatika od auta, kterou rozříznete. Kdo je trochu kutil může si malou vodní nádržku vyzdít sám. Dobře se bude vyjímat i vyvýšené dřevěné napajedlo na kůlech.

Větší vodní plochu zpřístupníte ptákům tak, že na hladinu položíte silnější prkno nebo zhotovíte z latí jednoduchý malý vor. Zároveň tak zabráníte zbytečnému utonutí mladých jedinců.

Dřevěné napajedlo zhotovíte ze dvou rámů, které umístíte na podlážku. Rámy by měly být z prken silných aspoň 5 cm a budete potřebovat 4 prkna kratší a 4 delší tak o 15 - 20 cm. Na horní okraj vnitřního rámu volně břibijte pevnou fólii a do prolákliny nalejte vodu. Mezeru mezi rámy vyplňte zeminou nebo kamínky. Toto dřevěné napajedlo umístěte na kůly asi 130 cm nad zem.

My jsme přišli k jezírku jako "slepý k houslím", kamarádovi ze stavby základů zůstala trocha cementu, kterou nám nechal. Doma se nečině válel kus plechu a tak jsme se rozhodli pro malé vyzděné jezírko, které jsme vyrobili zcela jednoduchým způsobem.

Vyhloubili jsme jámu a v jednom místě jsme ji udělali hlubší, jelikož cementu nebylo tolik dali jsme na dno vytvarovaný plech a na něj nalili asi 2 cm vrstvu, kterou jsme ještě posypali drobnýma kamínkama. Výtvor jsme nechali zaschnout, doprostřed jsme dali velké kameny, nalili vodu a čekali jsme co bude.

Dneska můžu s klidným svědomím napsat, že nic lepšího jsme udělat nemohli. Jezírko se opravdu netrhne od brzkého jara až do pozdního podzimu. Je hojně využíváno jak na pití tak i na koupání. Vodu v něm měním podle potřeby, na jaro a na podzim zhruba za 5 - 8 dní, v létě samozřejmě častěji i co druhý den.

Navíc jsme jezírko udělali přímo před okny a tak máme nádherný výhled a spoustu příležitostí pozorovat jak se ptáci chovají. Nejčastějšími hosty v našich "lázních" jsou vrabci, kosi, drozdi, pěnkavy, zvonci, a sýkorky. Občas přilétne hrdlička, brhlík, také konipasi, rehci, špaček a další. Horší ovšem je, že málokterý pták má smysl pro fotografii, ale přesto se mi někdo podařil zvěčnit. Pár fotek je zde na ukázku.

Naši opeření kamarádi, kteří nás těší od jara svým zpěvem si v zimním období plně zaslouží naši pozornost. Zima je pro ně období určitého strádání a proto vám zde nabízíme pár základních pravidel a několik rad jak naše přezimující ptáky správně krmit.

Zásadně krmte pouze kvalitní potravou! Rozhodně ptákům nepředkládejte kuchyňské zbytky či plesnivějící chléb. K podávání krmení je nejvhodnější krmítko, které může mít jakýkoliv tvar i velikost a rovněž může být vyrobeno z jakéhokoliv materiálu. Nesmějí však nikde trčet hřebíky a vletový otvor nesmí mít ostré hrany. Rovněž je dobré, aby krmítko bylo opatřeno dostatečně velkou stříškou, která chrání potravu před sněhem a deštěm.

Krmítko je nejlépe umístit zhruba 1,5 m nad zemí a 3-4 m od nejbližšího porostu. Zkrátka tak, abyste znemožnili lov toulavým kočkám.

Rovněž je důležité v krmítku a jeho bezprostředním okolí pravidelně uklízet - zabráníte tak možnému rozšíření infekce.

Nákres krmítka se zásobníkem. U tohoto typu je odklápěcí nebo nasazovací střecha, což umožňuje nasypání krmiva do zásobníku.

Nákres jednoduchého krmítka s plošinkou pro semínka. Toto krmítko můžete opatřit jedním či více háčky, na které se zavěsí lůj nebo koule.

Čím krmit

Rozhodně nedávejte ptákům chléb, kynuté výrobky, těstoviny, uzeniny, ani slané potraviny, které jim způsobují vážné zažívací potíže!

Ptákům nabízíme jakékoliv plody a semena z přírodních zdrojů. Výborná je tzv. zadina, což jsou různá semena plevelnatýh rostlin, která zůstanou po vymlácení obilí. ( na zadinu se poptejte nejlépe v některém zemědělském zařízení) Na trhu jsou k dostání také různé směsi určené již přímo pro zimní ptactvo.

Také mohou dostat strouhanou tvrdou housku, kousíčky syrového masa, nesolené vařené brambory, stoprocentní tuk a taktéž lůj, který vcelku zavěsíte nebo nakrájíte na tenké plátky do krmítka.

Ptačí jídelníček

Jelikož jsou i ptačiska vybíravé a rozhodně nesezobou všecko co dostanou je zde malý návod na chutnou krmi.

Sýkorky

    semínka slunečnice, semenec, lůj, mák a drcené ořechy.

Hrdličky zahradní, Vrabci

    pšenice, oves, proso, strouhaná tvrdá houska.

Pěnkavy, Strnadi, Zvonci

    zadina, proso, ječmen, oves, sušené klásky jitrocele.

Kosi, Brkoslavi, Kvíčaly

     jablka, hrušky, bobule ptačího zobu, jeřabiny, černý bez, kalina.

Mlynaříci, Králíčci, Šoupálci, Střízlíci

     jsou hmyzožraví a podává se jim tuková směs, kterou připravíte z hovězího nebo skopového loje. Do rozpuštěného loje (nesmí být přepálený) se přidají rozdrcené slunečnicové semínka, strouhanka, mleté ořechy a mák. Do směsi se máčejí větvičky jehličnanů nebo se vylévá do květináčů s protaženou větývkou.

Nákres zalité krmné směsi pro hmyzožravé opeřence v květináči.

Domácí tuková směs pro sýkorky

Suroviny se jistě najdou v každé domácnosti. Já jsem na základ použila trochu rozehřátého loje a z masového vývaru pro psa sebraný čistý tuk ( POZOR - do vývaru nesmí být přidáno žádné koření ani sůl).

Do změklého tuku jsem přimíchala vyloupané slunečnicové semínka, mák, drcené vlašské ořechy a trochu pšeničných klíčků. Takto umíchanou směs jsem řádně napěchovala do skořápky kokosového ořechu, která již byla předem připravená na zavěšení.

Smíchaná hmota.

Kokosová skořápka s větvičkou.

Zavěšení a první strávník.

Pozorování v teple domova.

"Kokosový závěs" navštěvují nejčastěji Sýkory koňadry Parus major, občas zalétne Sýkora babka Parus palustris a také Sýkora modřinka Parus caeruleus. Namíchaná směs jim zjevně chutná, neboť už "ztrestaly" třetí náplň.